Emmanuel Guibert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emmanuel Guibert
Narození1964 (59–60 let)
Paříž
Alma materNárodní vysoká škola dekorativních umění
Povoláníspisovatel
OceněníPrix Grand Boum (2009)
velká cena obce Angoulême (2020)
rytíř Národního řádu za zásluhy (2021)
rytíř Řádu umění a literatury
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emmanuel Guibert (* 1964 Paříž) je francouzský komiksový kreslíř a scenárista.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování lycea navštěvoval v roce 1980 několik měsíců různé umělecké školy v Paříži. Poté začal profesionálně navrhovat storyboardy pro filmy a videoklipy. Jako komiksový autor debutoval v roce 1992 albem Brune, na kterém pracoval sedm let. V ateliéru Atelier des Vosges, který založil v roce 1995 Frédéric Boilet, se seznámil s komiksovými kreslíři Didierem Tronchetem, Christophem Blainem und Joannem Sfarem. Se Sfarem vytvořil příběh La fille du professeur o dívce z Londýna, která se v roce 1900 zamilovala do oživlé egyptské mumie. Od roku 2000 působí jako scenárista a spolu s Joannem Sfarem kreslí komiksovou sérii Sardine de l'espace.

Mezinárodně známým se stal v roce 2003 trojdílnou publikací Le Photographe (společně s Didierem Lefèvrem a Frédéricem Lemercierem), pro kterou zpracoval kresby a scénář. Trilogie vypráví zážitky francouzského fotoreportéra Lefèvrea v roce 1986 během Sovětské války v Afghánistánu. Dílo bylo přeloženo do více než deseti jazyků.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Brune, 1992
  • La fille du professeur (společně Joannem Sfarem), 1997 (česky Profesorova dcera, Meander, 2013)
  • Sardine de l’espace (částečně s Joann Sfar a Mathieu Sapinem jako ilustrátorem), 13 alb, 2000.
  • Les olives noires (společně Joannem Sfarem), 2001
  • Le Photographe (společně Didierem Lefèvrem a Didierem Lemercierem), 2003, 2004, 2006, (česky Fotograf, Meander, 2012)
  • La Guerre d'Alan, 3 svazky v letech 2000, 2002, 2008; dohromady: 2009, (česky Alanova válka, Meander, 2010)
  • Des nouvelles d'Alain, 2009 (česky Zprávy od Alana, Meander, 2014)
  • L’Enfance d'Alan, 2012 (česky Alanovo dětství, Meander, 2014)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emmanuel Guibert na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]